underlineallarticles

Ženy ve vědě/ Women in Science

Jak zvládaly v uplynulém roce skloubit badatelskou práci s osobním životem v podmínkách Covid-19? Vítězily ve vědeckých soutěžích, obstály při schvalování grantů, psaly knihy, praly se s domácí výukou. U příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě představujeme několik badatelek FLÚ AV ČR

Jak zvládaly v uplynulém roce skloubit badatelskou práci s osobním životem v podmínkách Covid-19? Vítězily ve vědeckých soutěžích, obstály při schvalování grantů, psaly knihy, praly se s domácí výukou. U příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě představujeme několik badatelek FLÚ AV ČR

Prezentace1

ALICE KOUBOVÁ

„Emergency Dance 2020“
Během pandemie zvládla vedle funkce maminky dvou školních dětí obhájit docenturu a vydat dvě knihy. První z titulů Myslet z druhého místa, k otázce performativní filosofie získal nominaci na cenu Divadelních novin a stal se nejprodávanější knihou Nakladatelství NAMU. Druhý titul Donald Winnicott a politická teorie publikovala s Petrem Urbanem v nakladatelství Filosofia. Jako editorka se podílela na přípravě dvou knižních publikací: Terény Performance a Play and Democracy. Vyšly jí také odborné studie v Humana.Mente, Journal of Philosophical Studies, Theatralia, a Routledge. Koordinovala závěrečný rok programu Strategie AV21 Formy a funkce komunikace a připravila se svým týmem kompletně nový program s názvem Odolná společnost pro 21. století, který byl Akademií věd podpořen pro následujících 5 let. Účastnila se řešení grantového projektu TAČR Nástroje rozvíjení etické kultury v české státní správě. V rámci svých aktivit ve veřejném prostoru publikovala několik článků k tématu pandemie, natočila dvě videa z cyklu Věda na doma, poskytla vícero rozhovorů pro rozhlas a česká periodika, moderovala mezinárodní i české veřejné diskuze a přednášela online i fyzicky na několika konferencích. Vedla tři vysokoškolské kurzy online. Jako dramaturgyně se podílela na projektu Emergency Dances III připravovaného s Tantehorse pro Palác Akropolis.

 

ALENA SARKISSIAN

„Sláva paměťový
m institucím a jejím vstřícným pracovnicím a pracovníkům! Podali mi pomocnou ruku, abych to nevzdala!“
Je matkou malé dcery, která právě nastoupila do první třídy a strávila tudíž část prvního pololetí v domácí výuce. Vedla Oddělení antické kultury a její recepce při Kabinetu klasických studií FLÚ AV ČR, kde se badatelsky věnuje především antickému dramatu a divadlu, byzantské recepci antického dramatu a divadla a moderní, zejména české recepci antického dramatu a divadla. Současně pracovala na projektu podpořeném Grantovou agenturou ČR, zaměřeném na dílo režiséra Národního divadla Karla Dostala. Práci jí výrazně ztěžovaly uzavřené knihovny a archivy, optimismus v práci neztratila díky nadlidské obětavosti pracovníků paměťových institucí a digitalizaci některých sbírek. Organizovala jako každoročně Letní školu klasických studií, kterou se jí podařilo počátkem července uskutečnit v nezměněné podobě, ale zároveň bezpečně. Do cyklu Věda na doma přispěla natočením videa na téma Animorum pestis čili o divadelní nákaze.

 

LUCIE STORCHOVÁ

„Dítě je jako paprsek světla v temné době“
Historičku působící v Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku FLÚ AV ČR, kde se specializuje na problematiku renesančního humanismu a na raně novověkou cestopisnou literaturu, zastihl Covid v pokročilé fázi těhotenství. Se svým badatelským týmem vydala na podzim v nakladatelství De Gruyter úspěšnou publikaci Companion to Central and Eastern European Humanism: The Czech Lands. Dokončila monografii o proměnách protestantského vědění o přírodě v 16. století. Stála v čele hodnotícího panelu Archeologie a starší dějiny Grantové agentury ČR a věnovala se hodnotící práci pro Evropsku výzkumnou radu. V květnu se jí narodila druhá dcera.

 

ELIŠKA POLÁČKOVÁ

„Bála jsem se, že v online prostředí nebudu umět učit. Studující jsou ale vstřícní, ostych už jsem ztratila.“
Během pandemie začala pracovat na Univerzitě Palackého v Olomouci, a s novými studentkami a studenty, stejně jako kolegyněmi a kolegy se tak musela sžívat pouze v online prostoru. Jako badatelka se zaměřuje na římskou a středověkou divadelní a performativní kulturu a překládá divadelní hry z latiny a angličtiny. S kolegyní Alicí Koubovou připravuje kolektivní monografii, ve které více než dvacítka osobností z oblasti umění a humanitních i společenských věd představuje svoje náhledy na pojem performance a způsoby, jakými jej užívají ve své práci. V uplynulém roce získala financování od Grantové agentury ČR pro výzkum středověkého literárně-dramatického žánru nářků Panny Marie, na kterém pracuje s odborníky a odbornicemi na středověkou hudbu, rukopisy a starou češtinu, němčinu a latinu.