nejbližší akce

  • 
    22. 11. 2019
    10.00
    workshop
    FLÚ AV ČR, Jilská 1, Praha 1, zasedací místnost

    Jednota a mnohost v současném společenském myšlení

    Michael Hauser, Joe Grim Feinberg, Jakub Ort

    Pořádají Oddělení současné kontinentální filosofie a Oddělení pro studium moderní české filosofie FLÚ AV ČR

  • 
    26. 11. 2019
    14.00
    přednáška
    FLÚ AV ČR, Jilská 1, Praha 1, zasedací místnost

    Digital methods for the study of theatre

    Miguel Escobar Varela (Faculty of Arts and Social Sciences, National University of Singapore)

    Pořádá Kabinet pro studium vědy, techniky a společnosti FLÚ AV ČR

  • 
    28. 11. 2019
    17.00
    Seminář
    Gymnázium Teplice

    K čemu potřebujeme politické strany?

    Vladimíra Dvořáková, Michal Pehr, Milan Znoj, Michel Perottino

    Pořádá Akademické fórum při FLÚ AV ČR s podporou Strategie AV21

«  listopad 2019  »
poútstčtsone
1 2 3
4 5 6 7 8 910
11121314151617
18192021222324
252627282930

Aktuality

  • Záznam panelové diskuse Disent a dnešek

    20. 11. 2019

    Záznam panelové diskuse Disent a dnešek, která se konala 16. 11. v rámci vědeckého festivalu Týden vědy a techniky. Diskuse o významu disentu v minulosti a dnes se zúčastnili Joseph Grim Feinberg (FLÚ AV ČR), Jan Matonoha (ÚČL AV ČR), Kristýna Andělová (ÚSD AV ČR) a Matěj Metelec (časopis A2).

  • Výběrové řízení na pozici specialista / specialistka vzdělávání

    14. 11. 2019

    Ředitel Filosofického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. vypisuje výběrové řízení na pozici specialista/specialistka rozvoje vzdělávání, úvazek 0,5, nástup od 1. 3. 2020 nebo dle dohody. Přihlášku zasílejte nejpozději do 6. 12. 2019. Více informací ZDE.

  • Výběrové řízení na pozici HR generalista / generalistka

    14. 11. 2019

    Ředitel Filosofického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. vypisuje výběrové řízení na pozici HR generalista/generalistka, úvazek 0,75, nástup od 1. 2. 2020 nebo dle dohody. Přihlášku zasílejte nejpozději do 30. 11. 2019. Více informací ZDE.

  • Udělení Ceny za popularizaci FLÚ AV ČR za rok 2019

    13. 11. 2019

    Ředitel FLÚ AV ČR Cenu za popularizaci Filosofického ústavu AV ČR třem pracovníkům ústavu: dr. Josephu Grim Feinbergovi za popularizační aktivity realizované ve veřejných debatách, rozhlasových pořadech a novinových článcích na téma aktuálních problémů současnosti, dr. Juraji Hvoreckému za dlouhodobou, mimořádně obětavou, proaktivní a všestrannou snahu o propagaci a popularizaci FLÚ a dr. Aleně Sarkissian za za popularizaci výsledků a metod výzkumu v oboru recepce antické kultury, zvláště dramatu a divadla, pravidelně realizovanou pro veřejnost a studenty.


Petr
205a
+420 221 183 575
Tituly před / za jménem:Titles before / after name:
doc. PhDr. / Ph.D.
Pozice:Position:
vědecký pracovník scholar

právě vychází

    • otevrena-univerzita-publ

      Otevřená univerzita. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy a její cizinci 1918-1938-1948

      Petr Hlaváček

      Kniha Otevřená univerzita. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy a její cizinci 1918-1938-1948 vznikla jako doprovodná publikace stejnojmenné výstavy uspořádané na podzim 2019 na FF UK. Právě tato fakulta prošla od roku 1918 bouřlivou transformací reagující na vzdělávací potřeby a rostoucí sebevědomí mladého státu. Nejviditelnějším projevem byla programová internacionalizace pedagogického sboru, a to nejen v rámci filologických oborů. Na fakultě tak vedle českých profesorů, docentů a lektorů bylo v letech 1918-1938 možné navštěvovat přednášky vedené Francouzem, Italem, Němcem, Slovincem, Rusem, Ukrajincem, Bělorusem, Židem, Španělem, Polákem i Polkou, Rumunem, Arménem, Chorvatem, Bulharem, Dánem, Švédem, Angličanem i Skotem, Lotyškou, Turkem i Arabem. Několik vybraných osudů zahraničních osobností, oněch "našich cizinců" působících na FF UK v dynamickém období 1918-1938-1948, nám může být připomenutím, že odvážná a tvůrčí otevřenost vůči jinakosti náleží k dobré tradici naší akademické obce, neboť existencionálně spočívá v samotných kořenech evropské a západní civilizace.

      Academia
    • into-the-world-the-movement-of-patocka-s-phenomenology

      Into the World: The Movement of Patočka's Phenomenology

      Martin Ritter

      Critically evaluating and synthesizing all the previous research on the phenomenology of Czech philosopher Jan Patočka, the book brings a new voice into contemporary philosophical discussions. It elucidates the development of Patočka’s phenomenology and offers a critical appropriation of his work by connecting it with non-phenomenological approaches.
      The first half of the book offers a succinct, and systematizing, overview of Patočka’s phenomenology throughout its development to help readers appreciate the motives behind and grounds for its transformations. The second half systematically explicates, critically examines and creatively develops Patočka’s concept of the movement of existence as the most promising part of his asubjective phenomenology.
      The book appeals to new readers of Patočka as well as his scholars, and to students and researchers of contemporary philosophy concerned with topics such as embodiment, personal identity, intersubjectivity, sociality, or historicity. By re-assessing Patočka’s philosophy of history and his civilizational analysis, it also helps to better articulate the question of the place of Europe in the post-European world.

      Springer
    • reflexe-56-2019

      Reflexe 56 / 2019

      Studie:

      J. Klouda: Anaxagorovská próza, rétorizující hippokratovské spisy a otázka předplatónské rétorické teorie
      J. Jinek: Platón a Aristotelés o boží vládě v obci. Možné zdroje ideje suverenity v řeckém politickém myšlení
      K. Thein: Aristotelés o povaze a pohybu nebeské sféry II. O nebi a problém nehybného hybatele
      K. Lochmanová: Funkce složených substancí v rámci Leibnizovy metafyziky

      Texty:

      J.-B. Gourinat: Věčný návrat a periodický čas ve stoické filosofii (přel. J. Joseph)
      K. Thein: Motivace věčného návratu a problém času. K článku J.-B. Gourinata
      W. Beierwaltes: Krása je záře pravdy (přel. L. Karfíková)
      L. Karfíková: Werner Beierwaltes in memoriam
      I. Kant: Ohlášení brzkého uzavření dohody o věčném míru ve filosofii (přel. R. Pech)

      Rozhovor:

      M. Dreyer a W. Zitterbarth – H. Joas: Geneze a platnost

      Diskuse:

      J. Bierhanzl: Slabé jednání. Od etiky k politice a zase zpátky
      T. Matějčková: Všichni jsme bez tváře. K textu J. Bierhanzla

      Recenze:

      I. M. Havel, Zápisky introspektora (J. Hvorecký)
      J. Jinek, Obec a politično v Aristotelově myšlení (S. Synek)
      K. Pacovská, Vina, láska, náhoda (M. Cíbik)
      P. Prášek, Člověk v šíleném dění světa. Filosofie Gillesa Deleuze (J. Fulka)
      M. Joly, La révolution sociologique. De la naissance d'un régime de pensée scientifique à la crise de la philosophie (XIXe–XXe siècle) (J. Maršálek)

      Zprávy:

      Pražská výstava o Janu Patočkovi (Josef Moural)
      Za Rudolfem Kučerou, disidentem, politickým filosofem, vysokoškolským pedagogem a publicistou (Miroslav Novák)

      Za nás (Milan Balabán)

      OIKOYMENH
    • kriticka-teorie-a-socialni-media

      Kritická teorie a sociální média

      Thomas Allmer

      Kniha se zaměřuje na aktuální problematiku sociálních médií z hlediska kritické teorie společnosti. Ukazuje jak limity, tak emancipační potenciál sociálních médií ve vztahu k novým výzvám společností a technologií. Toto globální digitální prostředí přitom analyzuje vzhledem k možnostem komunikace a společně sdíleného prostoru sítí. Kniha je vhodná především pro zájemce o sociální, ekonomickou a politickou teorii a filosofii, sociologii a mediální studia.

      Filosofia
    • nesamozrejmy-narod

      Nesamozřejmý národ?

      Petr Hlaváček (ed.)

      Uplynulo již třicet let od pádu komunismu a sovětsko-ruské hegemonie ve střední Evropě, a tudíž i od obnovení státní svrchovanosti a demokracie v Československu, respektive v České republice. Zároveň jsme si připomenuli 20. výročí přistoupení Česka k Severoatlantické alianci a patnáct let členství v Evropské unii, které představují naše jednoznačné ukotvení ve strukturách Evropy a obecně Západu, jehož jsme opětovně spolutvůrci. Výše uvedená výročí jsou významným podnětem ke kritickému bilancování onoho českého třicetiletí (1989–2019), u jehož počátků stojí annus mirabilis 1989 a události s ním spojené, zejména pak rozval obludného sovětsko-ruského impéria (1989–1991). Aktuálně jsme však v Česku a středoevropském regionu svědky určité nejistoty ohledně fungování liberální demokracie, procesu evropské integrace a vývoje západní civilizace, ačkoliv ve srovnání s jinými civilizačními okruhy je dialogický, reflexivní a sebekritický Západ stále ještě docela slušnou civilizací. Také z těchto důvodů vznikla publikace s kunderovským názvem Nesamozřejmý národ? Reflexe českého třicetiletí 1989–2019, která se pokouší o kritické ohledání naší aktuální (nejen politické) situace a identifikaci důležitých vývojových tendencí. Nevyhýbá se ani formulování vizí a cílů či rovnou národních zájmů, jejichž naplnění by mohlo být významné pro dobrou budoucnost České republiky a Čechů jakožto sebevědomého politického národa. A to vše u vědomí historických kořenů některých fenoménů a zároveň v evropském a západním (či globálním) kontextu.

      Autory jednotlivých esejů, reflexí a studií jsou (v abecedním pořadí) Václav Bělohradský, Petr Drulák, Martin Ehl, Ivan Gabal, Tomáš Halík, Michael Hauser, Martin Hála, Petr Hlaváček, Helena Langšádlová, Peter MacDonagh, Monika MacDonagh-Pajerová, Alexandr Mitrofanov, Karel B. Müller, Václav Němec, Petr Pazdera Payne, Jakub Patočka, Jiří Pehe, Petr Pithart, Petr Placák, Dušan Radovanovič, Michael Romancov, Tomáš Sedláček, Jiří Schneider, Kateřina Šafaříková, Pavel Šafr, Vladimír Špidla, Jan Urban, Arnošt Veselý a Michael Žantovský.

      Academia
    • opera-omnia-26-i

      Opera omnia 26/I

      Jan Amos Komenský

      První svazek kritické edice Komenského korespondence zahrnuje 71 listů odeslaných a obdržených od roku 1628 do prosince 1638. Jedná se o dopisy z prvého lešenského pobytu, kdy Komenský navázal kontakty s předními představiteli dobové republiky učenců. Nejvýznamnějšími centry Komenského korespondenční sítě, kde byly dopisy z tohoto období psány či kam směřovaly, byly Lešno, Londýn, Gdaňsk a Amsterdam. Svazek obsahuje vedle předmluvy textově kritický aparát a věcné komentáře, regesty jednotlivých dopisů, bibliografický soupis, obrazové přílohy a rejstříky osob, prací a geografických názvů.

      První svazek korespondence Jana Amose Komenského připravili pracovníci Oddělení pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku Filosofického ústavu AV ČR PhDr. Martin Steiner, PhDr. Markéta Klosová, Ph.D., PhDr. Vladimír Urbánek, Ph.D., PhDr. Lucie Storchová, Ph.D. Mgr. Tomáš Havelka, Ph.D., , Mgr. Marcela Slavíková, Ph.D., a externí spolupracovníci Mgr. Kateřina Šolcová, Ph.D., a prof. PhDr. Václav Bok, CSc.

      Academia
    • dialektika-kultura-a-politika

      Dialektika, kultura a politika

      Karel Kosík

      Čtvrtý svazek Sebraných spisů Karla Kosíka zahrnuje články, eseje, rozhovory a kratší příležitostné texty pocházející z let 1955 až 1969. V první části jsou shromážděny stati, jejichž prostřednictvím Kosík vstupoval do polemik o marxismu, o aplikaci marxistické metody i o negativních jevech socialismu. Předestírá zde svoji koncepci dialektiky vycházející z Hegela a Lukácse a načrtává obrysy vlastní verze marxistické teorie, která je v jeho pojetí společenskou kritikou. Druhou část tvoří články, v nichž Kosík dialektiku aplikuje na konkrétní fenomény umění a kultury. V analýze literárních děl (Hemingwaye, Kafky či Haška) rozvíjí úvahy o společenské roli kultury, politice, humanismu apod. Předkládaný svazek představuje Karla Kosíka jako veřejného intelektuála, který se vyjadřoval k aktuálním tématům své doby i k nadčasovým otázkám lidské existence.

      Karel Kosík (1926–2003) byl významný český filosof, který se věnoval především marxistické filosofii a historiografii českého politického myšlení 19. století (Česká radikální demokracie, 1958). Proslavil se knihou Dialektika konkrétního (1963), která byla přeložena do řady světových jazyků a dodnes patří k nejcitovanějším českým filosofickým pracím. V letech 1970–1989 nemohl pracovat v oboru. Po roce 1989 vydal několik esejistických souborů: Století Markéty Samsové (1993), Jinoch a smrt (1995) a Předpotopní úvahy (1997); posmrtně vyšel svazek Poslední eseje (2004).

      Filosofia
    • philosophy-of-logical-systems

      Philosophy of Logical Systems

      Jaroslav Peregrin

      This book addresses the hasty development of modern logic, especially its introducing and embracing various kinds of artificial languages and moving from the study of natural languages to that of artificial ones. This shift seemed extremely helpful and managed to elevate logic to a new level of rigor and clarity. However, the change that logic underwent in this way was in no way insignificant, and it is also far from an insignificant matter to determine to what extent the "new logic" only engaged new and more powerful instruments to answer the questions posed by the "old" one, and to what extent it replaced these questions with new ones.

      Hence, this movement has generated brand new kinds of philosophical problems that have still not been dealt with systematically. Philosophy of Logical Systems addresses these new kinds of philosophical problems that are intertwined with the development of modern logic. Jaroslav Peregrin analyzes the rationale behind the introduction of the artificial languages of logic; classifies the various tools which were adopted to build such languages; gives an overview of the various kinds of languages introduced in the course of modern logic and the motifs of their employment; discusses what can actually be achieved by relocating the problems of logic from natural language into them; and reaches certain conclusions with respect to the possibilities and limitations of this "formal turn" of logic.

      This book is both an important scholarly contribution to the philosophy of logic and a systematic survey of the standard (and not so standard) logical systems that were established during the short history of modern logic.

      Routledge
    • acta-comeniana-31

      Acta Comeniana 31

      Lucie Storchová, Vladimír Urbánek (eds.)

      Nový svazek Acta Comeniana č. 31 (ročník LV) přináší studie k tématům Komenského a Baconova projektu reformy vědění, vztahu Komenského projektu univerzálního jazyka k dílu Marina Mersenna, představ o reformě metody poznání u Heinricha Khunratha, spisu Summovník Jana Augusty a emblematických reprezentací v katolických kázáních českých autorů v letech 1698–1728. Otištěna je rovněž edice neznámé korespondence J. A. Komenského s utrechtským duchovním Johannem van Almeloveenem a průvodní studie.

      Filosofia
    • lidska-prava-v-mezikulturnich-perspektivach

      Lidská práva v mezikulturních perspektivách

      Petr Agha (ed.)

      Vzestup moderních států a kapitalistických tržních ekonomik zásadním způsobem přispěl k rozmachu myšlenky lidských práv a jejich přijetí politickými a kulturními tradicemi na celém světě. Lidská práva se stala jednou z dominantních globálních ideologií. Můžeme tedy říci, že vítězství myšlenky univerzálních lidských práv (a jejich všudypřítomnost) znamená, že pomáhají vyřešit a překonávat kulturní a společenské konflikty i různost zájmů a dokážou smířit střety myšlenkových proudů? Takový závěr by jistě byl uklidňující, avšak zpravodajské kanály nás denně informují o opaku. Skutečnost, že existuje mnoho perspektiv, nutně neznamená, že existuje nekonečné množství odlišných perspektiv. A také to neznamená, že je třeba se některých ideálů vzdát. Namísto otevřené a kritické debaty o roli, funkci a základech, na kterých lidská práva stojí, nám však mainstreamový lidskoprávní diskurz neustále opakuje omezený počet upokojujících banalit. Tyto slogany se staly mantrou, jež provází debaty o roli lidských práv ve světě. V důsledku takto vedené debaty potom mnozí nerozumějí tomu, proč jiní nesouhlasí s myšlenkou univerzálních lidských práv. Tato kniha sleduje inherentní napětí v konceptu lidských práv a vytváří paralely mezi různými tradicemi a myšlenkovými systémy ve snaze najít prostor pro efektivní komunikaci mezi kulturami, chápanými jako celky jak ve smyslu geografickém, tak i politickém, filozofickém a náboženském.

      Z Filosofického ústavu AV ČR do knihy přispěli Marek Hrubec, Zora Hesová, Michael Hauser a Miloslav Bednář.

      Academia