Anotace
Všichni víme, jak funguje žárovka nebo jak funguje trávení. (Pokud to někdo neví, podívá se na internet a tam najde nepřeberně popisů, výkladů a vysvětlení.) Víme ale, jak funguje jazyk? Na první pohled se může zdát, že to také jasně víme, ale já se v přednášce pokusím ukázat, že to vlastně moc nevíme, že vysvětlení, která jsou běžně k dispozici, vůbec nejsou udržitelná. Určitě víme leccos o neurologickém podloží jazyka, máme téměř dokonale rozebranou jazykovou syntax a o něco méně dokonale sémantiku, ale na otázku, jak s oněmi typy zvuků, které tvoří jazyk, dokážeme dělat všechny ty velekomplikované věci, které s nimi děláme, dobrou odpověď nemáme. (Vydáním určitého druhu zvuku například můžeme způsobit, že někdo odejde na nádraží, odjede vlakem na nějaké určité místo a tam bude provádět nějakou určitou věc...) Máme pocit, že to dokážeme proto, že slova jazyka nejsou jenom nějaké zvuky, ale že mají význam. Ale co jsou to ty významy, jak na těch typech zvuků „drží" a jak jsou sdíleny jednotlivými uživateli jazyka? Domnívám se, že na podobné otázky moc dobré odpovědi nemáme; a v přednášce navrhnu výklad fungování jazyka, který se od běžných výkladů dosti liší a který podle mne toto fungování uspokojivě vysvětluje. Budu argumentovat, že jazyk se musí opírat o nějakou soustavu intersubjektivně sdílených pravidel, která vytvářejí rámec, v němž můžeme uskutečňovat bezprecedentní druhy akcí („smysluplné promluvy"), podobně jako nám třeba pravidla fotbalu umožňují provádět akce, které nejsou proveditelné mimo takový rámec (dávat góly, dostávat se do ofsajdu atd.).
Rezervace
