Nejbližší akce

Aktuality

  • Dr. Petr Hlaváček hostem pořadu Historie.cs

    23.02.2015

    O vzniku, vývoji a současném významu fenoménu střední Evropa hovořil dr. Petr Hlaváček (Collegium Europaeum při FLÚ AV ČR a FF UK) spolu s prof. Václavem Bělohradským a prof. Janem Rychlíkem v dalším dílu pořadu Historie.cs, který odvysílala ČT24 v sobotu 21. února 2015. Díl nazvaný Únos střední Evropy je přístupný v archivu pořadu ZDE.

  • Existuje bezpočet způsobů, jak dělat filosofi

    20.02.2015

    říká prof. Petr Koťátko (Oddělení analytické filosofie FLÚ AV ČR) v rozhovoru pro letošní únorové číslo literárního časopisu Host. Rozhovor o hranicích mezi filosofickým a literárním textem, vztahu pravdy a fikce a vlastní literární tvorbě vedla s prof. Koťátkem Hana Řehulková.

  • Medaile AV ČR pro dr. Filáčka a prof. Sommera

    19.02.2015

    Z rukou předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše převzal Pamětní medaili Jana Patočky RNDr. Adolf Filáček, CSc. (Kabinet pro studium vědy, techniky a společnosti FLÚ AV ČR). Čestnou oborovou medaili Františka Palackého za zásluhy v historických vědách pak obdržel prof. PhDr. Petr Sommer, CSc., DSc. (Centrum medievistických studií). Více informací ZDE.

  • Prezentace knih Collegia Europaea

    11.02.2015

    Collegium Europaeum při FF UK & FLÚ AV ČR, Česká provincie bratří františkánů a Rakouské kulturní fórum v Praze Vás srdečně zvou na slavnostní prezentaci nových knih Petr R. Beneš, Petr Hlaváček, Tomáš Sterneck et al., Čtrnáct mučedníku pražských. Vpád Pasovských a závěr vlády Rudolfa II. Johann P. Arnason, Petr Hlaváček, Stefan Troebst et al., Mitteleuropa? Zwischen Realität, Chimäre und Konzept. Setkání se uskuteční v úterý 24. února 2015 od 17.00 v refektáři františkánského kláštera u Panny Marie Sněžné, Jungmannovo nám. 18, přístup fortnou z Františkánské zahrady.

Právě vychází

    • za-hranicemi-tvare

      Za hranicemi tváře. Levinas a socialita

      Jan Bierhanzl, Karel Novotný (eds.)

      Předmětem tohoto mimořádného čísla Filosofického časopisu je Levinasovo pojetí sociality, kterou autoři neredukují na etický vztah k druhému, jak je Levinas běžně vykládán, ale snaží se ji chápat šířeji, také jako vztah erotický a politický. Etická odpovědnost, s níž je důraz Levinasovy filosofie spojován, je u něj neodmyslitelně spjata s obhajobou subjektivity, kterou Levinas vyzdvihuje v kritickém dialogu jak se svými učiteli, zakladateli fenomenologie, tak s tradicí evropské filosofie a se svými současníky.

      Filosofia
    • slast-a-politika

      Slast a politika. Žižkova politická teorie

      Jodi Deanová

      Kniha představuje první ucelenou interpretaci politického myšlení Slavoje Žižka. Vytváří jednotící výkladovou linii, která vytýká nejdůležitější momenty Žižkovy politické teorie, jež jsou rozptýlené v jeho početných knihách o filosofii, psychoanalýze, politice, masové kultuře. Nakolik je to možné, pokouší se autorka vyhnout lacanovské terminologii a látku podat srozumitelným způsobem.

      Filosofia
    • obec-a-duse

      Obec a duše. K Platónově praktické filosofii

      Jakub Jirsa, Karel Thein, Jakub Jinek

      Jaká duše, takový život, taková obec – tato klíčová premisa se vrací v řadě variací v celém Platónově díle, v němž neustále připomíná původní sepětí filosofické teorie s pestrým živlem praktických záležitostí. Cílem této knihy je představit různé ohledy tohoto prolínání, od otázky „co je ctnost" přes hledání možnosti ideální filosofické výuky až po ustanovení zákonů, které by lidskou obec ochránily před prudkými zvraty společenského zřízení. Ať už jde o dialogy Menón či Lachés, hledající výměr ctnosti, o Ústavu a její úvahy o ideální obci, či o podrobně propracované Zákony, lidská duše a její vědění zůstává tím, co podmiňuje politické uspořádání i každodenní rozhodování jejích obyvatel. Takto morálně chápané vědění je primárně poznáním dobrého a zlého – jeho důležitost pak spočívá v tom, že je pro lidskou bytost spontánně závazné: ať už si to uvědomujeme či nikoli, naše jednání je vedeno tím, jak duše chápe povahu a rozdíl dobra a zla. Každé vědění, včetně definičního poznání ctnosti, je proto nevyhnutelně praktické.

      Filosofia
    • exodus-bez-mojzise

      Exodus bez Mojžíše. Romská emigrace jako politický problém

      Petr Kouba

      Kniha pojednává o romské emigraci z České republiky v letech 1997–2004, k čemuž využívá pojmové instrumenty moderní politické filosofie. Na pozadí situace Romů ve střední Evropě je tu zkoumána problematika hromadné emigrace, která svým charakterem odhaluje limity moderní politické filosofie a nutí k její kritické revizi.

      Filosofia
    • the-parisian-summit-1377-78

      The Parisian Summit, 1377–78

      František Šmahel

      Kniha Františka Šmahela sleduje poslední velkou diplomatickou cestu českého krále a římského císaře Karla IV. a jeho setkání s francouzským králem Karlem V. v Paříži v roce 1378. Profesor Šmahel využil poznatků z archeologie a mikrohistorie, stejně jako kulturní antropologie a ikonografie. Výsledkem je atraktivní obraz středověkého života, velké evropské politiky, a dokonce i tehdejší kuchyně. Vlastnímu líčení událostí přelomu let 1377 a 1378 předchází představení obou hlavních aktérů, včetně mladých let budoucího císaře prožitých v Paříži a politických a mezinárodních cílů jeho otce Jana Lucemburského. Summit dvou nejvlivnějších evropských panovníků té doby je prezentován originální výpovědí soudobého pramene Relace Velkých kronik Francie a množstvím iluminací, které zachycují téměř každý krok korunovaných hlav. Závěrečná část čtenáře seznamuje s praktickou organizací královských slavností a banketů, ubytováváním hostů, způsoby stolování, recepty pokrmů i významem dobových rituálů, ceremoniálů a dalšími aspekty pobytu Karla IV. ve Francii. Autorův čtivý styl jistě osloví odbornou i laickou veřejnost. Anglické vydání publikace.

      Karolinum
    • figurace-pameti-j-a-komensky-v-kulturach-vzpominani-19-a-20-stoleti

      Figurace paměti. J. A. Komenský v kulturách vzpomínání 19. a 20. století

      Lenka Řezníková a kol.

      Kolektivní monografie Figurace paměti analyzuje způsoby, jimiž se obyvatelé českých zemí v minulých dvou stoletích vztahovali k postavě Jana Amose Komenského. Kolektivní, resp. sociální paměť chápe jako rozsáhlý soubor kulturních praxí, s jejichž pomocí společenství generují významy, organizují svou historickou zkušenost, vytvářejí si představy o sobě, a zajišťují tak současně i svou kontinuitu a koherenci. Práce vychází z konceptu „míst paměti", jak jej v polovině 80. let 20. století založil Pierre Nora, reflektuje však i zásadní posuny, jichž tento koncept doznal v rámci paměťových studií během následujících desetiletí. Kniha je vybavena barevnou obrazovou přílohou (16 str.) a třemi rejstříky.

      Scriptorium

AKC

125 3